!!! K.O.N.Č.Í.M. !!!

22. září 2008 v 19:10 | Miška |  Blog
aNO JE TO TAK,TENTO BLOG DEFINITIVNĚ KONČÍ...Důvod je ten,že kvůli škole vůbec nestíhám,taky se musím starat o Bettynku a o tři koťata a jednu dospělou kočku a tak je tento blog na nic....chápu jak to některé z vás bude mrzet,ale něco musí skončit,něco nového zase začne.....takže sbohem a omlouvám se......♥♥♥♥
Vaše Miška with love
 

Čínský chocholatý pes

10. září 2008 v 22:53 |  Pejsci a Kočičky
Země původu: Čína

Standard FCI č. 288/11.05.1998


Klasifikace FCI: skupina 9 - společenští psi, sekce 4 - naháči. Bez pracovní zkoušky.


Celkový vzhled: Malý, čilý, ušlechtilý pes se středně silnou až jemnou kostrou, hladkým tělem bez srsti (srst je pouze na tlapkách, hlavě a ocase) nebo tělem pokrytým měkkou "závojovitou" srstí. U tohoto plemene se vyskytují dva různé typy: lehký, energický typ s jemnou kostrou a hrubší typ s těžším tělem a silnější kostrou. V povaze jsou citliví a láskyplní, velmi rádi se chovají i mazlí.

Chování a povaha: Je veselý a nikdy není zlý či útočný. Je velmi společenský, chytrý a citlivý, miluje svého pána (či svou rodinu) a je mu rád nablízku.

Zvláštnosti plemene: Naháči mají tělesnou teplotu stejnou jako ostatní psi, kolem 38,5-39°C. Zvláštností však je vyšší povrchová teplota, která je 39-40°C. Tento jev vzniká nutností většího výdeje energie při vyrovnávání vnitřní tělesné teploty a vnější okolní teploty. Za chladného počasí potřebuje naháč vyšší dávku krmení, protože potřebuje získat více energie. Vysoká povrchová teplota spolu s jemnou kůží činí toto plemeno velmi příjemné na dotek a lidé je již po staletí využívají jako léčebný prostředek pro řadu nemocí, jako vyhřívací dečku či prostředek k tišení bolesti.

Historie: I když opravdový původ Čínských chocholatých psů není znám, předpokládá se, že se vyvinuli z Afrického bezsrstého psa, jehož velikost pak dalším šlechtěním snížili Číňané, kteří mají rádi málé pejsky v oblibě. Nepopíratelné ale je, že je to velmi staré plemeno. Tomuhle plemeni se říkalo různě, např.Čínský jedlý pes, Čínský lodní pes, Čínský naháč, Svatyňový pes, Čínský královský naháč.Dostávali i mnoho přezdívek púodle míst, kde byli objeveni.V Jižní Africe to byli Jihoafričtí naháči, v Turecku Turečtí naháči a v Egyptě byli nazýváni Pyramidovým naháčem nebo Naháčem z Gizy. První zmínky o těchto psech pocházejí již z dynastie Han (200 let před n.l.), kde se chovali bezsrstí psi ve dvou velikostech. Menší byl ochráncem pokladů domu, větší byl honící pes, který byl i porážen a pojídán. V době před více než tisíci lety byli popisováni a chováni tito psi taktéž ve dvou typech : Menší, tzv. Svatyňový pes, měl osrstění na hlavě, nohou i ocásku. Psi vážili kolem 7 kg a chovali je budhističtí mniši. Druhý typ byl větší a hrubě stavěný, vážil kolem 11 kg. Toto byl "jedlý" pes. Byl vykrmován a při slavnostních příležitostech konzumován.Svatyňoví psi byli přísně hlídáni a sloužili mnichům mimo jiné také pro předvídání budoucnosti, přičemž se pozorovaly jejich reakce na ústní nebo písemné otázky a vyvažovaly se z toho závěry. Navíc sloužili vzhledem ke své vyšší povrchové teplotě jako léčivý prostředek proti revmatismu.Nejstarší zápisy o takových psech se datují zpětně 1200 let. Císař nebo jeho syn vlastnili psy, kteří měli "hřívu jako kůň" a proto je nazývali "malými koňmi".Lehávali na ozdobných polštářcích a dostávali ozdoby z perlových náhrdelníků. Dřevěné a bronzové figury z této doby mají velkou podobnost s dnešními chocholatými psy. Jedna zpráva z roku 1215 hovoří o šlechtici, který držel svého čínského chocholatého psa v kleci ze slonoviny a dva ptáci mu museli zpívat. Jeden otec z panovnického rodu Fu dal zase nevěstě svého syna jako svatební dar pět čínských chocholatých psů. Pravděpodobně byli malí jako dnešní čínští naháči, protože větší psy by bylo sotva možno zavírat do slonovinových klecí.Během období moru, který pravděpodobně přišel z Číny, byli bezsrstí psi také na palubách lodí, aby zde lovili blechami zamořené hlodavce, kteří tuto nemoc přenášeli. Čínští psi se tak s z obchodním loďstvem dostávali i do jiných zemí, kde po sobě zanechali dědičný sklon pro bezsrstost, která se, protože je dominantní, dokázala prosadit i u jejich kříženců.Zhruba ve druhé polovině 18.století naháči v Číně prakticky vymizeli a v dnešní době tam jen těžko najdeme čistokrevně chovaného čínského naháče.Na počátku 16.století nalezli španělští cestovatelé čínské chocholaté psy i v Mexiku a dalších částech Střední a Jižní Ameriky. V průběhu 18. a 19.století potkávali francouzští, britští a portugalští průzkumníci tyto psy i v Africe a Asii.Do poloviny 19.století se začal naháč objevovat na mnoha evropských obrazech a reprodukcích. V roce 1850 až 1860 bylo několik těchto psů předvedeno na zoologické výstavě v Anglii. V roce 1850 až 1860 bylo několik psů předvedeno na zoologické výstavě v Anglii.V roce 1888 byl naháč zaznamenán na mnichovské výstavě, byl to psík importovaný z Rio de Janeira.Zásadní význam pro toto plemeno a jeho rozvoj má ale Amerika. V roce 1885 byli chocholatí psi v Americe poprvé vystavováni na Westminsterské výstavě. Pak o nich nebylo slyšet až do roku 1926, kdy byli na výstavě ve Filadelfii opět vystavováni. Někdy v této době se o ně začala zajímat paní Debora Wood, která se začala na své farmě na Floridě zabývat jejich chovem a zavedla svojí plemennou knihu. Najdeme zde počátky snad každé linie dnešních čínských chocholatých psů. Bez paní Wood a její práce by dnes toto plemeno neexistovalo. Po její smrti v roce 1969 převzala plemennou knihu paní Jo Ann Orlík a pak se stala majetkem Amerického klubu Čínských chocholatých psů, který byl založen v roce 1975. Od roku 1986 byli tito psi již zastoupení na výstavách.Patronátní zemí pro toto plemeno se stala Anglie. Do Anglie se dostali první čínští chocholatí psi v roce 1965. Chov těchto psů se ale dlouhou dobu nehýbal z místa, zřejmě i proto, že chovatelé mezi sebou pářili pouze nahé psy a powderpuffy vyloučili z plemenitby. V roce 1969 se do Anglie dostala z USA nová krevní linie, a to od slavné jevištní umělkyně Gypsy Rose Lee, která toto plemeno také vlastnila. Ve stejném roce byl v Anglii založen Chinese Crested Dog Club. Od té doby chov silně pokračuje.Importovaní naháči z Ameriky a Anglie se rozšířili i do evropských zemí a stali se zde zakladateli chovu tohoto plemene.Do České republiky byli první čínští chocholatí psi dovezeni v roce 1990 a první vrh tohoto plemene v Čechách se uskutečnil v roce 1992. K dnešnímu datu bylo do české plemenné knihy zapsáno přibližně 1800 jedinců.

Srst: Na žádném místě na těle se nevyskytují velké plochy srsti. Tento pes má měkkou, hebkkou a teplou kůži. Osrstění je na hlavě (jako chocholku), na dolních 2/3 ocasu a na tlapkách (jako ponožky). Celý povrch těla má porostlý měkkou, středně dlouhou srstí.Barvy se můžou kombinovat.

Tělo: Tělo je střední až dlouhé,pružné. Hřbet má rovný, bedra pevná, zád' je správně oblá a osvalená. Hrudník má dosti široký a hluboký, žebra nejsou sudovitá, hrud' je až k loktům a hrudní kost nevystupuje. Spodní linie je mírně vztažená.

Hlava a krk: Hlavu má ušlechtilou a bez nadměrných vrásek. Působí elegantně a jeho výraz je bdělý. Lebku má protaženou a mírně zaoblenou. Krk je tenký, dlouhý,bez volné kůže a ušlechtile se svažující do silných ramen. Při pohybu je krk nesen vysoko a mírně klenutě. Chochol v ideálním případě začíná u stopu a po krku spadá do špičky. Preferuje se dlouhý a bohatý chochol, může být i řídký. Oči jsou natolik tmavé, aby vypadaly černé. Oči jsou středně velké a jsou daleko od sebe. Uši nasazené nízko: Nejvyšší bod základny ucha je v rovině s vnějším koutkem oka. Uši jsou vztyčené a velké, lemované srstí či vůbec, s vyjímkou labutěnek (Powder Puff), u nich se můžou mít klopené uši. Nos má nápadný, úzký v souladu s mordou. Nos může mít jakoukoli barvu. Morda se zužuje, ale nikdy ne do špičky. Morda je úzká a bezpřevislých pysků. Pysky jsou tenké a přiléhající. Čelisti jsou silné s dokonalým a pravidelným nůžkovým skusem, což znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo postavené od čelistí. Líce má s čistými obrysy, jsou jemné (né silné) a ploché, zužují se do mordy.

Končetiny: Nohy má dlouhé a štíhlé, a jsou postavené dobře pod tělem. Ramena jsou čistá, úzká a dobře uložená vzed. Lokty těsně přiléhají k tělu. Nadprstí jsou silná, jemná, téměř svislá. Kolena jsou pevná a dlouhá, plynule přecházejí do hlezen. Hlezna je nízko uložená. Jeho tlapky vypadají jako zaječí. Jsou úzké a velmi dlouhé, s jedinečným protažením malých kostí mezi klouby, zvláště u předních tlapek, které vypadají téměř tak, jako by měli zvláštní kloub. Drápy jsou středně dlouhé, můžou mít různé barvy. Ponožky v ideálním případě jsou omezené na prsty,nejsou však nad vrchol nadprstí. Tlapy ani prsty nejsou vybočné, ani vbočené.

Velikost a hmotnost: Ideální kohoutková výška u psů je 28-33 cm a u fen 23-30 cm. Hmotnost je pokaždé jiná, neměla by však být víc než 5,5 kg.

Využití: Společenský pes.



Kam dál

Reklama